Terapie hrou vychází z přesvědčení, že hra je přirozeným způsobem komunikace dětí, stejně jako je řeč přirozeným způsobem komunikace dospělých. Terapie hrou je proces mezi dítětem a terapeutem, kdy dítě využívá speciální hračky v terapeutické herně, které mu pomáhají vyjádřit to, co se mu těžko vyjadřuje slovy. Terapie hrou tak umožňuje dítěti prozkoumávat svým vlastním tempem minulé i současné události, které ovlivňují jeho život..
Terapie hrou je určená dětem, které prožily jisté těžkosti, ať už doma (odloučení od rodičů, rozvod…), ve škole či ve vztahu k jiným dětem, nebo se chovají tak, že to začne znepokojovat jejich rodiče či učitele.
Každé dítě je jedinečné, a tak nelze stanovit přesnou věkovou hranici, ale obecně platí, že terapii hrou je možné využít zpravidla u dětí od 3 do 12 let.
Samotnému zahájení terapie vždy předchází schůzka s rodiči a dítětem zaměřená na zjištění příčiny vyhledání odborné pomoci pro dítě, popis jeho chování/změn v chování a zmapování situace dítěte včetně osobní a rodinné anamnézy. Na základě těchto zjištění terapeut vyhodnotí, zda je pro rodinu vhodné využít terapii hrou, případně doporučí jiný způsob práce s rodinou.
Terapeutická herna je místnost plná hraček a aktivit, které vyzývají dítě ke hře a spontánnímu vyjadřování. Místnost je určená pouze pro terapii hrou, neprobíhají v ní jiné konzultace ani terapie, dítě zde mimo terapii netráví čas. V terapeutické herně najdeme kromě běžných hraček také maximum hraček představující prvky skutečného života (figurky zvířat, lidí, telefon, kostýmy…), materiál k výtvarnému tvoření, strašidelné hračky, místo k odpočinku i předmět, do kterého lze bezpečně bouchat či kopat (např. boxovací pytel).